Midsummer, anglicky „střed léta“, švédsky midsommar, a podobně v dalších jazycích, je oslava letního slunovratu a svatojánské noci v různých zemích severní Evropy. Svátek je spojen se zvyky, jako je tanec, zpěv, hodování, pálení ohňů, sběr květin a úklid. Ve Švédsku je typické také stavění májek, v Norsku a Dánsku je tento zvyk také známý, ale méně rozšířený. Původ těchto oslav může ležet v předkřesťanských dobách, kdy snad měly oslavy zajistit zdárný počátek léta a následnou bohatou úrodu. Rozličným praktikám spojeným s letním slunovratem byla připisována moc zajistit štěstí a zdraví, ohně měly chránit před zlými silami a prováděla se různá kouzla lásky nebo věštění, které mělo zjistit identitu budoucího ženicha či nevěsty. Nejstarší doklad o ohních stavěných na letní slunovrat či svatojánskou noc pochází ze Zlaté legendy Jacoba de Voragine z konce 13. století. [1][2]
Na počátku 21. století je letní slunovrat nejvýrazněji slaven ve Švédsku a Finsku, kde je státním svátkem. S oslavami jsou často spojeny křtiny a svatby, pořádají se také velké festivaly pod širým nebem.[1]
Ve Wicce je Midsummer, zvaný též Litha, jedním ze svátků Kola roku.